Maximilian Levy se narodil 26. června 1987 v Berlíně. S cyklistikou začínal v rodném městě, kde se brzy zaměřil na dráhovou cyklistiku, konkrétně na sprinterské disciplíny. Již v juniorském věku na sebe upozornil na mezinárodní scéně, když v roce 2004 na juniorském mistrovství světa v Los Angeles vybojoval tři zlaté medaile v disciplínách sprint, keirin a týmový sprint. Tento úspěch předznamenal jeho přechod mezi elitní profesionály, kde se stal klíčovým členem německé dráhové reprezentace.
V roce 2005 se Levy stal mistrem Evropy v kategorii do 23 let ve sprintu. Jeho první velký úspěch mezi muži přišel v roce 2009 na mistrovství světa v Pruszkówě, kde získal titul mistra světa v keirinu. O rok později, v roce 2010 v Ballerupu, tento úspěch zopakoval a přidal k němu bronz ze sprintu. Svou všestrannost potvrdil na olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde získal bronzovou medaili v týmovém sprintu společně s Stefanem Nimkem a Reném Endersem.
Vrchol jeho olympijské kariéry přišel v roce 2012 na hrách v Londýně. V individuálním sprintu vybojoval stříbrnou medaili, když ve finále podlehl Jasonu Kennymu, a v týmovém sprintu přidal ke své sbírce bronz. V roce 2013 v Minsku se stal mistrem světa v týmovém sprintu, což byla disciplína, na kterou se v následujících letech soustředil stále intenzivněji.
Levyho styl jízdy se vyznačoval vysokou kadencí a schopností přesného časování v závěrečných metrech závodu. Během své kariéry spolupracoval s řadou předních trenérů německé reprezentace, jako byli Detlef Uibel či Emmanuel Raasch. V roce 2014 se rozhodl pro změnu v přípravě a začal se více orientovat na individuální sprint, což vedlo k zisku titulu mistra světa v této disciplíně v roce 2013 v Minsku, kde dominoval celému startovnímu poli. Celkem během své kariéry získal 5 titulů mistra světa v různých disciplínách a více než 15 medailí z mistrovství světa.
Sportovní dráhu Maximiliana Levyho provázela i zdravotní omezení. V roce 2015 utrpěl při pádu na dráze vážné zranění klíční kosti, které si vyžádalo operaci a několikaměsíční pauzu. Navzdory obavám z konce kariéry se dokázal vrátit v sezóně 2016, kdy se kvalifikoval na olympijské hry v Riu de Janeiru. Zde se sice medailově neprosadil, ale jeho účast po zranění byla považována za úspěšný návrat na vrcholnou úroveň.
V pozdější fázi kariéry se Levy stal tváří Track Cycling League, kde se účastnil pravidelných závodních večerů po celé Evropě. V roce 2020 se stal vítězem celkového hodnocení v keirinu v rámci světového poháru. Svou profesionální kariéru oficiálně ukončil v roce 2021 po mistrovství světa v Roubaix. Po odchodu z aktivního závodění se začal věnovat trenérské činnosti a práci s mladými talenty v rámci německého cyklistického svazu.
Osobní život Maximiliana Levyho je úzce spjat s cyklistikou i mimo závodní dráhu. Je známý svým zájmem o techniku kol a aerodynamiku, čemuž věnoval značnou část svého času během testování v aerodynamických tunelech. V roce 2018 se stal otcem a často zmiňoval, že sladění vrcholového sportu a rodinného života vyžadovalo striktní plánování tréninkových bloků v Cottbusu, kde dlouhodobě žil a trénoval.
Ivana Tykač
Mikhail Ignatyev
Vigantol
Michael D’Almeida
Pojem Exportovat
Miroslav Vymazal
Kdo je Dagmar Dvořáčková?
Morten Saether
Hejt
Mieczyslaw Nowicki