Mieczysław Nowicki se narodil 26. ledna 1951 v Piątku v Polsku. K cyklistice se dostal v dospívajícím věku a jeho talent se projevil v barvách klubu WKS Flota Gdynia, kde absolvoval základní vojenskou službu. Později přestoupil do oddílu Społem Łódź, který se stal jeho domovskou základnou pro většinu profesionální kariéry. Během 70. let se vypracoval v jednoho z klíčových jezdců polské reprezentace, která v té době patřila k absolutní světové špičce v silniční cyklistice, zejména v týmových časovkách.
Zlomovým bodem v jeho kariéře se stala sezóna 1976. Na letních olympijských hrách v Montrealu získal dvě medaile. První cenný kov vybojoval v týmové časovce na 100 kilometrů, kde polské kvarteto ve složení Ryszard Szurkowski, Tadeusz Mytnik, Mieczysław Nowicki a Stanisław Szozda obsadilo druhé místo a získalo stříbro. O několik dní později přidal bronz v individuálním závodě s hromadným startem. V témže roce dosáhl na stříbrnou medaili na mistrovství světa v italském Ostuni, rovněž v disciplíně týmové časovky.
Nowicki byl vytrvalým jezdcem, který se specializoval na náročné etapové závody. V roce 1974 se zúčastnil prestižního Závodu míru (Course de la Paix), kde v celkové klasifikaci obsadil třetí místo. Tento výsledek potvrdil o rok později, v roce 1975, kdy v tomtéž závodě skončil na druhé příčce. V roce 1977 se mu podařilo ovládnout celkovou klasifikaci etapového závodu Tour de Pologne, což byl v polské cyklistické komunitě jeden z nejprestižnějších úspěchů. Jeho styl jízdy se vyznačoval vysokou stabilitou výkonu v dlouhých etapách a schopností efektivně spolupracovat v rámci týmové taktiky.
Po ukončení aktivní závodní činnosti na přelomu 70. a 80. let se Nowicki rozhodl zůstat u sportu v roli funkcionáře a trenéra. V letech 1981 až 1983 působil jako hlavní trenér polské cyklistické reprezentace. Následně se angažoval ve strukturách polského sportu, konkrétně jako státní tajemník na ministerstvu sportu (v letech 1994 až 2000). V roce 2003 se stal předsedou Polského cyklistického svazu (PZKol), kde se snažil o reformu financování a rozvoj mládežnických kategorií. V roce 2012 byl zvolen do vedení Polského olympijského výboru.
Za své sportovní zásluhy byl několikrát vyznamenán státními řády. V roce 1976 obdržel Zlatý kříž za zásluhy a později mu byl udělen Rytířský kříž Řádu znovuzrozeného Polska (Krzyż Kawalerski Orderu Odrodzenia Polski). Důležitým faktem v jeho životě je také fakt, že se nikdy zcela neodloučil od cyklistického prostředí, i když se jeho těžiště práce přesunulo do administrativy. Dnes je aktivní v organizování cyklistických akcí pro veřejnost a jako konzultant pro sportovní projekty v regionu Lodže, kde dlouhodobě žije.
János Bán
Maurizio Fondriest
Pavel Horváth
Maxwell Cheeseman
Bizarní
Michael Markussen
Sarah Haváčová
Michele Bartoli
Pojem Kognitivní funkce
Michel Rousseau