Primo Magnani se narodil 30. března 1892 v italském městě Pavia. K cyklistice se dostal v době, kdy tento sport v Itálii získával na masové popularitě. Svoji profesionální kariéru zahájil v roce 1911. Na rozdíl od mnoha současníků, kteří se soustředili výhradně na silniční závody, Magnani od počátku kombinoval silnici s dráhovou cyklistikou, což mu umožnilo udržet si závodní tempo po celou sezónu.
Nejvýraznějším bodem jeho kariéry byly Letní olympijské hry 1920 v Antverpách. Magnani zde startoval v disciplíně týmová stíhačka na 4000 metrů. Společně s týmovými kolegy Arnaldem Carlim, Ruggerem Ferrariem a Francem Giorgettim vybojovali zlatou medaili. Ve finále porazili britský tým, což byla v té době prestižní záležitost. Tento úspěch potvrdil jeho příslušnost k evropské špičce v dráhové cyklistice.
Po olympijském triumfu se Magnani zaměřil na profesionální dráhové podniky, které byly v meziválečném období velmi lukrativní. Pravidelně startoval na slavných šestidenních závodech (Six Days). V roce 1921 zvítězil v New Yorku na slavné Madison Square Garden, kde závodil ve dvojici s Charlesem Deruyterem. Tento výsledek mu zajistil vysoké startovné na dalších evropských velodromech, zejména v Paříži, Berlíně a Miláně.
Ačkoliv byl primárně znám jako dráhař, v letech 1912 až 1924 se pravidelně účastnil i silničních podniků. V roce 1914 dokončil závod Giro d’Italia na 15. místě v celkové klasifikaci. V témže roce startoval i na Tour de France, kterou však nedokončil z důvodu technických potíží a únavy v náročných pyrenejských etapách. V průběhu první světové války byla jeho kariéra, stejně jako kariéry ostatních cyklistů, přerušena mobilizací, ke které se musel dostavit v roce 1915.
Magnani byl znám svou schopností akcelerace, což využíval zejména v koncovkách dráhových závodů. Měřil 172 cm a jeho závodní váha se pohybovala kolem 70 kg. Během své kariéry vystřídal několik týmů, mezi nejvýznamnější patřily Bianchi a Legnano. Spolupráce s týmem Bianchi mu umožnila přístup k nejlepším tehdejším materiálům, což bylo pro dráhovou cyklistiku klíčové. Jeho technika jízdy v klopených zatáčkách byla považována za jednu z nejjistějších v pelotonu, což mu pomáhalo vyhýbat se hromadným pádům.
S profesionální cyklistikou se rozloučil v roce 1926. Po odchodu ze závodních drah se věnoval obchodu s cyklistickými komponenty v rodné Pavii. V roce 1930 se oženil a následně se stáhl z veřejného sportovního života. Primo Magnani zemřel 17. června 1964 v Miláně ve věku 72 let. Jeho sportovní archiv, včetně olympijské medaile a dobových fotografií z amerických šestidenních závodů, byl později částečně věnován místnímu sportovnímu muzeu v Pavii.
Pojem Buscopan
Raul Hellberg
Kdo je Vodní stráž?
Phil Edwards
Modalita
Peter van Doorn
Barbora Petrová
Paul Rowney
Pojem Dočasná stavba
Peter Schep