Piet van der Touw se narodil 26. srpna 1940 v nizozemském městě Loosduinen. K cyklistice se dostal v polovině 50. let, kdy začal závodit na místních okruzích v okolí Haagu. Jeho specializací se brzy stala dráhová cyklistika, konkrétně disciplína sprint a později stíhací závod jednotlivců. První výrazný úspěch zaznamenal v roce 1959, kdy se probojoval do nizozemské reprezentace pro mistrovství světa. V tomto období se soustředil především na budování fyzické kondice, která mu umožnila konkurovat zavedeným jezdcům v tehdejší nizozemské dráhové lize.
V roce 1960 se van der Touw kvalifikoval na letní olympijské hry v Římě. Startoval v disciplíně týmový stíhací závod na 4000 metrů. Nizozemský tým ve složení Jaap Oudkerk, Gerard Borstra, Piet van der Touw a Jan van der Horst sice nepostoupil do medailových bojů, ale účast na olympiádě mu otevřela cestu k profesionálním kontraktům. Po návratu z Říma se stal pravidelným účastníkem evropských dráhových mítinků, zejména na velodromech v Paříži, Frankfurtu a Antverpách.
Během let 1961 až 1965 se zaměřil na šestidenní závody, které byly v té době ekonomickým pilířem dráhové cyklistiky. Své nejlepší výsledky v této disciplíně zaznamenal v páru se svým stálým partnerem Peterem Postem nebo Gerym Knetemannem. V roce 1963 dosáhl na třetí místo v celkovém pořadí šestidenního závodu v Madridu. Jeho jezdecký styl se vyznačoval vysokou kadencí šlapání a schopností udržet konstantní tempo i v závěrečných hodinách vyčerpávajících závodů.
V polovině 60. let Piet van der Touw experimentoval s přechodem na silnici, aby zlepšil svou vytrvalost. V roce 1964 podepsal smlouvu s týmem Televizier. Ačkoliv se silniční cyklistika stala doplňkem, v roce 1965 dokončil několik etapových závodů nižší kategorie v Beneluxu. Jeho tréninkový režim tehdy zahrnoval až 25 000 kilometrů ročně. V té době využíval kola značky Gazelle, která byla pro nizozemské profesionály standardem. Sám si vedl podrobné deníky o převodech, které používal – na dráze preferoval převodový poměr 51x14, což bylo na tehdejší dobu považováno za poměrně těžký převod pro akceleraci ve sprintu.
Kariéru van der Touwa přibrzdilo vážné zranění při pádu během závodu na velodromu v Amsterdamu v roce 1967. Při hromadném pádu utrpěl zlomeninu klíční kosti a poškození vazy v rameni, což si vyžádalo operaci a půlroční rekonvalescenci. Po návratu v roce 1968 se již nedokázal vrátit na úroveň absolutní světové špičky. Poslední profesionální smlouvu podepsal na sezónu 1969, kdy závodil za menší nizozemské celky. Aktivní kariéru ukončil v září 1969 po závodě v Rotterdamu.
Po odchodu ze sportovního kolotoče se van der Touw věnoval podnikání v oblasti sportovních potřeb. V 70. letech otevřel v Haagu obchod s cyklistickým vybavením, kde se specializoval na servis závodních kol. V roce 1982 se stal technickým poradcem pro nizozemský svaz dráhové cyklistiky KNWU. V této roli působil u mládežnických reprezentací až do poloviny 90. let. Během svého působení u svazu se podílel na vývoji aerodynamických pozic jezdců, které se začaly testovat v aerodynamických tunelech. Piet van der Touw zemřel v roce 2011 ve věku 70 let.
Nativní
Ray Bilney
Kdo je Václav Havlík?
Piotr Wadecki
Komponenta
Peter van Doorn
Kdo je to Analfabet?
Radames Trevino
Pojem Vloupání
Rajmund Zielinski