Pierfranco Vianelli se narodil 20. října 1946 v italském městě Provaglio d’Iseo. K cyklistice se dostal v dospívajícím věku a díky svým fyzickým dispozicím pro vrchařské etapy se rychle prosadil v amatérských kategoriích. Jeho talentu si všimli skauti předních italských týmů, což mu v roce 1967 otevřelo cestu k zisku titulu italského šampiona v kategorii amatérů. Tento úspěch byl klíčovým odrazovým můstkem pro jeho nominaci na olympijské hry.
Nejvýraznějším sportovním počinem v kariéře Vianelliho byla účast na letních olympijských hrách v roce 1968 v Mexico City. V silničním závodě jednotlivců, který se jel ve vysoké nadmořské výšce, předvedl taktický i fyzický výkon, který mu vynesl zlatou medaili. Vianelliho vítězství bylo o to cennější, že se mu podařilo v závěru závodu ujet soupeřům a dojet do cíle s náskokem více než minuty před druhým Leifem Mortensenem z Dánska. Ve stejném roce navíc pomohl italskému týmu ke bronzové medaili v časovce družstev na 100 kilometrů.
Po olympijském úspěchu přestoupil v roce 1969 mezi profesionály do stáje Molteni, která patřila k absolutní špičce tehdejší cyklistiky. V tomto týmu strávil své nejúspěšnější roky. Hned v roce 1969 debutoval na Giro d’Italia, kde se umístil na celkovém 7. místě. V roce 1970 se zúčastnil Tour de France, kde dokončil závod na 20. příčce. Jeho schopnosti se projevovaly zejména v náročných horských pasážích, kde dokázal držet krok s nejlepšími vrchaři své generace, jako byl Eddy Merckx, který byl v té době jeho týmovým kolegou.
V roce 1971 dosáhl Vianelli svého maxima na Giro d’Italia, když v celkové klasifikaci obsadil 4. místo. Během své kariéry se pravidelně účastnil jednorázových klasických závodů. V roce 1970 vyhrál závod Giro dellAppennino, což byl jeden z jeho nejcennějších triumfů v profesionálním pelotonu. Mezi lety 1969 a 1973 absolvoval celkem čtyři ročníky Giro d’Italia a dva ročníky Tour de France. V roce 1972 startoval na Vuelta a Espaa, kde dokončil na 17. místě.
Po odchodu z týmu Molteni v roce 1972 oblékal dres stáje Dreher. V tomto období se potýkal s častějšími zdravotními komplikacemi, které ovlivnily jeho výkonnost. V roce 1973 ještě absolvoval Giro d’Italia, kde obsadil 29. místo, ale jeho výsledková listina se začala zužovat. V roce 1974 uzavřel smlouvu s týmem Brooklyn, v jehož barvách odjel svou poslední profesionální sezónu. Po skončení roku 1974 se ve věku 28 let rozhodl ukončit aktivní kariéru a odejít z profesionálního sportu.
Po odchodu z profesionálního pelotonu se Pierfranco Vianelli stáhl do ústraní a věnoval se soukromému podnikání mimo cyklistický průmysl. Na rozdíl od mnoha svých vrstevníků se neangažoval jako sportovní ředitel nebo funkcionář v cyklistických týmech. Většinu života prožil v rodném regionu Lombardie. Ačkoliv se v cyklistických kruzích objevoval na vzpomínkových akcích spojených s olympijskými vítězi, jeho veřejný život byl po roce 1974 minimální.
Pojem Explicitně
Primoz Roglic
Felák
Philippe Vernet
Pojem Te Deum
Peter van Doorn
Mikrobiom
Philippe Ermenault
Pojem Panta rhei
Ralph Berner