Paolo Bettini

Hybridní Auto

Raná léta a vstup mezi profesionály


Paolo Bettini se narodil 1. dubna 1974 v italském Cecině. K cyklistice se dostal v útlém věku a již jako junior prokazoval mimořádný cit pro závodění a taktické myšlení. V roce 1997 zahájil svou profesionální kariéru v týmu MG Maglificio-Technogym. Hned v první sezóně se adaptoval na tempo pelotonu, což mu v roce 1998 vyneslo angažmá v sestavě Asics-CGA. První výrazný úspěch na mezinárodní scéně zaznamenal v roce 1999 po přestupu do stáje Mapei-Quick Step, která tehdy patřila k absolutní světové špičce. Právě zde se vyprofiloval jako specialista na jednorázové klasiky a náročné kopcovité etapy.

Vzestup v barvách Mapei a Quick Stepu


Rok 2000 znamenal zlom v jeho kariéře, když vyhrál etapu na Giro d’Italia a ovládl klasiku Lige-Bastogne-Lige. V roce 2002 se stal vítězem závodu Milán-San Remo, čímž potvrdil své postavení v hierarchii klasikářů. Po rozpadu týmu Mapei přešel v roce 2003 do nově vzniklého týmu Quick Step-Davitamon, kde strávil zbytek své kariéry. V tomto období dominoval Světovému poháru, který vyhrál třikrát v řadě (2002, 2003, 2004). Jeho agresivní styl jízdy, založený na schopnosti vyrazit v pravý čas z balíku, mu vynesl přezdívku „Il Grillo“ (Cvrček).

Vrcholy kariéry: Olympijské hry a duhový trikot


Nejvýraznějším momentem jeho sportovního života se staly Olympijské hry v Athénách 2004. V závěrečném spurtu v ulicích řecké metropole porazil Sergia Paulinha a vybojoval zlatou medaili. Následovaly sezóny, ve kterých se zaměřil na zisk titulu mistra světa. To se mu podařilo v roce 2006 v Salcburku, kde v závěrečném spurtu skupiny favoritů překonal Erika Zabela a Alejandra Valverdeho. V roce 2007 ve Stuttgartu svůj titul úspěšně obhájil, což se před ním podařilo pouze hrstce jezdců v historii silniční cyklistiky.

Zranění, ztráty a konec kariéry


Konec profesionální dráhy ovlivnila tragická událost v osobním životě. V roce 2006 při nehodě zahynul jeho bratr Sauro, což Bettiniho hluboce zasáhlo. Přesto dokázal v roce 2007 vyhrát etapu na Vuelta a Espaa a udržet si vysokou výkonnost. Během kariéry se nevyhnul ani pádům; v roce 2008 utrpěl při pádu na závodech Six Days of Milan zlomeninu klíční kosti a několika žeber, což ho vyřadilo z přípravy na důležité části sezóny. V září 2008, krátce po mistrovství světa ve Varese, kde skončil na 26. místě, oznámil definitivní konec kariéry.

Statistiky a fakta


Během své kariéry, která trvala 12 let, dosáhl celkem 60 profesionálních vítězství. Na Grand Tours vyhrál celkem 9 etap (5 na Giro d’Italia, 2 na Tour de France a 2 na Vuelta a Espaa). Kromě již zmíněných triumfů ovládl závody jako Clásica de San Sebastián (2003), HEW Cyclassics (2003) či Giro di Lombardia (2005, 2006). Po odchodu ze sedla kola se v letech 2010–2013 věnoval roli hlavního trenéra italské národní reprezentace, kde vedl jezdce jako Vincenzo Nibali. Později spolupracoval na projektech spojených s rozvojem cyklistiky v zahraničí.

Kdo je Linda Botková?
Patrick Sercu
Pojem Sci-fi
Paul Nyman
Fobie
Nelson Vails
Pojem Chutney
Ove Krogh Rants
Habitus
Nikolay Gorelov

(build:300950288112)