Orfeo Pizzoferrato se narodil 13. května 1951 v italském městě Sulmona. K cyklistice se dostal v dospívajícím věku a díky svým výsledkům v amatérských kategoriích si jej všimli skauti profesionálních stájí. Profesionální dráhu zahájil v roce 1975 v barvách týmu Furzi-F.T., kde strávil svou první sezónu mezi elitou. Už v tomto roce se poprvé zúčastnil závodu Giro d’Italia, což pro nováčka v pelotonu představovalo zásadní zkušenost pro další rozvoj fyzické odolnosti.
V roce 1976 přestoupil do týmu Sanson. Právě zde dosáhl svého nejvýraznějšího individuálního úspěchu, když vyhrál 19. etapu Giro d’Italia vedoucí z Longarone do Torri del Vajolet. V celkovém pořadí tohoto ročníku obsadil 27. místo. Během svého působení v týmu Sanson se profiloval jako spolehlivý vrchař a domestik, který dokázal pracovat pro lídry stáje, ale zároveň využít příležitost k úniku v náročných horských etapách.
V roce 1977 změnil působiště a stal se jezdcem týmu Fiorella-Mocassini. V tomto období se pravidelně objevoval na startovních listinách prestižních italských jednorázových závodů. V roce 1978 se připojil k formaci Intercontinentale Ass., kde setrval dvě sezóny. Během těchto let se zaměřoval především na podporu týmových kolegů v etapových závodech, jako byly Tirreno-Adriatico nebo Giro di Puglia.
Sezóna 1980, kdy hájil barvy týmu Magniflex-Olmo, byla pro Pizzoferrata jednou z posledních v profesionálním pelotonu. Po šesti letech v profesionální cyklistice, během nichž absolvoval celkem čtyři ročníky Giro d’Italia (1975, 1976, 1977, 1978), se rozhodl ukončit aktivní sportovní dráhu. Jeho statistiky z Grand Tours ukazují vysokou míru konzistence, kdy většinu ročníků dokončil v první polovině startovního pole.
Po odchodu z profesionálního sportu se Pizzoferrato vrátil do svého rodného kraje v Abruzzu. Využil své technické znalosti kol a zaměřil se na výrobu vlastních rámů. Založil společnost Cicli Pizzoferrato, která se specializovala na zakázkovou stavbu ocelových rámů. V 80. a 90. letech si jeho kola získala renomé mezi amatérskými závodníky i cykloturisty. Výroba rámů pod jeho jménem pokračovala několik desetiletí a stala se jeho hlavní profesní náplní po skončení závodní kariéry.
Během své kariéry měřil 174 cm a jeho závodní váha se pohybovala kolem 65 kg, což odpovídalo jeho profilu vrchaře. K jeho oblíbeným závodům patřily ty, které se konaly v Apeninách, kde znal terén z tréninkových výjezdů v okolí Sulmony. Ačkoliv se v oficiálních výsledcích neobjevuje jako vítěz mnoha klasik, jeho schopnost udržet se v náročných horských pasážích v kontaktu s nejlepšími jezdci své éry, jako byli Felice Gimondi nebo Francesco Moser, byla v týmech, kde působil, vysoce ceněna. Jeho přechod od profesionálního jezdce k řemeslnému výrobci kol byl v italském cyklistickém prostředí 70. let poměrně častým, ale v jeho případě velmi úspěšným životním krokem.
Grémium
Paul Masson
Selektivní
Paul Chocque
Kdo je Lenka Eywa?
Onni Kasslin
Lucie Čermáková
Ottavio Bottecchia
Jan Teplý
Odile Defraye