Miguel Indurain

Kdo je to Veronika Drobilič?

Raná léta a přechod k profesionálům

Miguel Indurain Larraya se narodil 16. července 1964 ve španělské obci Villava v Navarře. S cyklistikou začal v deseti letech, když dostal své první kolo k narozeninám. V roce 1984 reprezentoval Španělsko na olympijských hrách v Los Angeles, kde dokončil silniční závod jednotlivců. Krátce poté, v září 1984, podepsal svou první profesionální smlouvu s týmem Reynolds, za který závodil až do roku 1989. Hned v roce 1985 se stal nejmladším jezdcem, který kdy vedl celkovou klasifikaci na španělské Vueltě, ačkoliv závod nakonec nedokončil.

Éra dominance na Tour de France

Zlom v jeho kariéře nastal po přestupu do týmu Banesto, kde se stal lídrem pro etapové závody. V roce 1991 vyhrál svou první Tour de France, když v horách dokázal eliminovat útoky Grega LeMonda a dominoval v časovkách. Následovala série pěti vítězství v řadě v letech 1991 až 1995. Během těchto ročníků najel na své soupeře v časovkách stovky sekund, což mu umožnilo kontrolovat závod v kopcích defenzivním stylem. V roce 1992 se mu podařilo jako prvnímu cyklistovi po 34 letech vyhrát v jedné sezóně „double“ – Tour de France a Giro d’Italia. Tento výkon zopakoval o rok později v roce 1993.

Statistiky a fyzické parametry

Indurain byl známý svou mimořádnou fyziologií. Jeho klidová tepová frekvence se pohybovala kolem 28 až 30 tepů za minutu, což je hodnota výrazně nižší než u běžné populace. Objem jeho plic dosahoval kapacity 8 litrů. Tyto parametry mu umožňovaly udržovat extrémní výkon v časovkách, kde dokázal jet průměrnou rychlostí přesahující 50 km/h. Celkem strávil ve žlutém dresu lídra Tour de France 60 dnů. Kromě Tour vyhrál také závody jako Paříž–Nice (1989, 1990), Clásica de San Sebastián (1990) a Dauphiné Libéré (1995, 1996).

Mistrovství světa a olympijské hry

Na mistrovství světa v silniční cyklistice dlouho čekal na vítězství v hlavním závodě s hromadným startem. V roce 1993 v Oslu skončil druhý za Lancem Armstrongem. Zlato v časovce jednotlivců získal na šampionátu v roce 1995 v Kolumbii a v roce 1996 v Luganu. Svůj sportovní vrchol korunoval ziskem zlaté olympijské medaile v časovce na hrách v Atlantě v roce 1996. V té době již pociťoval únavu z dlouholetého profesionálního vytížení a úroveň jeho výkonnosti začala mírně klesat.

Konec kariéry a život po cyklistice

Poslední pokus o obhajobu vítězství na Tour de France v roce 1996 nevyšel a Indurain skončil na 11. místě, když závod ovládl Bjarne Riis. Svůj odchod do sportovního důchodu oficiálně oznámil 2. ledna 1997 na tiskové konferenci v Pamploně. Po skončení aktivní kariéry se věnoval charitativní činnosti a působil v nadaci Fundación Miguel Indurain, která podporuje sportovce v regionu Navarra. V roce 2008 se stal členem sportovní rady při španělském olympijském výboru. I po skončení kariéry zůstal v kontaktu s cyklistikou, často se účastnil exhibičních akcí a dohlížel na kariéru svého syna, který se rovněž pokoušel o profesionální dráhu.

Pojem Anihilace
Michel Rousseau
Kdo je to Martina Jandová?
Mogens Frey Jensen
Felák
Miklos Somogyi
Pojem Sériová vražda
Maurizio Fondriest
Jasmínový čaj
Michel Vaarten

(build:42585885961)