Mickaël Bourgain se narodil 28. května 1980 v Saint-Denis na ostrově Réunion. K cyklistice se dostal v mládí a brzy se zaměřil na dráhové disciplíny, konkrétně na sprint, keirin a týmový sprint. Jeho talent pro výbušnou sílu se projevil již v juniorských kategoriích, což mu otevřelo cestu do francouzské reprezentace. V roce 2000 se začal objevovat na mezinárodních mítincích Světového poháru, kde sbíral první zkušenosti v konfrontaci se světovou špičkou. Jeho tréninkové zázemí bylo úzce spjato s francouzským národním centrem v Hyres, kde pod vedením reprezentačních trenérů piloval techniku průjezdů zatáčkami a optimální frekvenci šlapání.
Zlomovým obdobím pro Bourgainovu kariéru se stala první polovina nultých let. Na mistrovství světa v roce 2004 v Melbourne získal stříbrnou medaili ve sprintu a bronz v týmovém sprintu. Téhož roku se zúčastnil svých prvních olympijských her v Aténách. Zde dosáhl na bronzovou medaili v disciplíně sprint. V následných letech se stal pevnou součástí francouzského kvarteta v týmovém sprintu. V roce 2006 na světovém šampionátu v Bordeaux vybojoval zlatou medaili v týmovém sprintu společně s Arnaudem Tournantem a Grégorym Baugém. Tento úspěch zopakoval v roce 2007 v Palmě de Mallorca a v roce 2008 v Manchesteru, čímž se stal trojnásobným mistrem světa v této disciplíně.
Vrcholem jeho dráhové kariéry byly olympijské hry v Pekingu 2008. Ve finále týmového sprintu získala francouzská sestava stříbrnou medaili, když podlehla britskému týmu. Bourgain se v té době pohyboval na vrcholu svých fyzických sil, což potvrzoval i konzistentními výkony v disciplíně keirin. Po pekingských hrách se však začal postupně přeorientovávat na silniční cyklistiku. V roce 2010 podepsal smlouvu s profesionálním týmem Cofidis. Přechod z dráhy na silnici byl pro sprintera náročný, zejména kvůli nutnosti adaptovat se na dlouhé etapy a odlišnou taktiku závodění v pelotonu. V barvách Cofidisu se účastnil závodů nižší kategorie a snažil se uplatnit svou sprinterskou koncovku v hromadných dojezdech.
V roce 2011 se Bourgain rozhodl pro návrat k dráhové cyklistice s cílem kvalifikovat se na olympijské hry v Londýně 2012. Tento návrat vyžadoval intenzivní přípravu, neboť konkurence v dráhovém sprintu se během jeho nepřítomnosti posunula. Přesto dokázal v roce 2012 na mistrovství světa v Melbourne vybojovat bronzovou medaili v keirinu. Na olympijských hrách v Londýně obsadil v keirinu 7. místo. Po londýnském cyklu se jeho aktivita na nejvyšší mezinárodní úrovni postupně utlumila. V dalších letech se věnoval lokálním závodům a předávání zkušeností mladším jezdcům. Během své kariéry se potýkal s několika drobnými zraněními typickými pro dráhové cyklisty, jako jsou komplikace s rameny po pádech na dřevěném oválu, ale žádné z nich jej nevyřadilo z vrcholového sportu na delší dobu.
Bourgainova kariéra čítá celkem tři tituly mistra světa v týmovém sprintu (2006, 2007, 2008). Na olympijských hrách získal celkem dvě medaile (bronz 2004, stříbro 2008). V rámci Světového poháru v dráhové cyklistice nastřádal přes 20 pódiových umístění v různých sprinterských disciplínách. Jeho osobní rekord na 200 metrů s letmým startem se pohyboval pod hranicí 10 sekund, což ho řadilo k nejrychlejším jezdcům své generace. Po ukončení profesionální kariéry se stáhl z veřejného života a věnuje se soukromým aktivitám mimo cyklistický průmysl.
Josef Nuzík
Miguel Samaca
Neuroekonomie
Michal Klasa
Pojem Špionáž
Michele Bartoli
Kdo je Jan Graubner?
Michel Vaarten
Kdo je to Jana Rybářová?
Morten Saether